Nejprve bych zdůraznila, že je rozdíl mezi životem seniorů na vesnici, menších městech a v Praze. Čím větší město, tím více možností dalšího vzdělávání, společenského vyžití a finančního přivýdělku. Celkově ale - podle mě - je v dnešní době život pro seniory v mnohém lehčí než dřív. Na druhou stranu zase v něčem komplikovanější a obtížnější. Jako přednost vidím, že můžeme cestovat po celém světě a už nemusíme s sebou vozit konzervy a stany. Chceme-li se něco koupit nebo pořídit, pak můžeme vybírat a ne shánět. Máme daleko lépe a moderněji zařízené nemocnice a v lékárnách nejnovější léky. Starší a staří nemusejí zůstávat sami, ale mohou se zapojovat do kulturního a společenského života a mají bohatou možnost dalšího vzdělávání. A co nám na dnešní společnosti vadí? Především kriminalita, ta velká i ta malá v ulicích a v domech. Pak sociální nejistota, spojená s pomalým zvyšováním důchodů a poskytováním různých příplatků, pro mnohé je to tísnivý nedostatek financí. Mnozí z nás mají pocit, že se dnešní společnost dívá na penzisty jako na břímě, které musí živit a starat se o ně.
Těch kladů a záporů je nohem více, ovšem záleží také na každém z nás, co u něj převažuje: jestli vidí svoji sklenici na půl prázdnou nebo na půl plnou. Samozřejmě je lepší být mladý, zdravý a bohatý, než starý, chudý a nemocný.
Já bych si přála, abychom všichni - staří i starší - dožívali své dny v klidu a v prostředí stability sociální i politické, bez závisti a nenávisti a uvědomovali si, jaký jsme vlastně šťastný národ ve srovnání se Somálskem, Ugandou, Afghánistánem, Irákem a mnoha dalšími.
Jana K.
Zaujal Vás tento text? Chcete na něj reagovat? Pište na
denik@vstupujte.cz
